Tajný životní sen odtajněn

Kouzelné dětské knihkupectví Na růžku

Viděli jste film Láska přes internet s Tomem Hanksem a Meg Ryan? Není to jen nejlepší romantická komedie všech dob, je to především přehlídka radostí a slastí každého knihomola. Ústřední hrdinové jsou knihkupci, milovníci kávy, podzimního New Yorku, kopretin a čerstvě ořezaných tužek. Ruku na srdce, kdo z Vás tohle všechno také nemiluje?

mail1

Důvod proč píši filmový článek na knižní blog není ale jen všudypřítomné téma knih a věčný souboj Kmotr versus Pýcha a předsudek, ale hlavně naprosto dokonalé, malé, osobité knihkupectví Kathleen Kellyové Na růžku. To je totiž můj životní sen zhmotněný na stříbrném plátně. A tuším, že ve zdejších kruzích nejsem jediná, kdo si před spaním představuje svůj vlastní obchůdek, kde máte jen látkové tašky, znáte své zákazníky jménem, pořádáte veřejná čtení pro děti a ,v mém případě :D, podáváte Máslový ležák.

mail3

Joe Fox: „S kým jsi byl, nevíš s kým jsi byl?“

Kathleen Kelly: „Prosím?“

Joe Fox: „To je z Kmotra…“

Obchůdek Around The Corner byl inspirován a postaven podle skutečného knihkupectví Manhattan´s Books of Wonder, kde jsou dodnes k vidění rekvizity z filmu. Samotný jeho název odkazuje na původní film Shop Around the Corner z roku 1940.

large (35)                                                          Zdroj: Pinterest

„Knihy, které si člověk přečte jako dítě, napomáhají spoluutvářet jeho identitu způsobem, který pak již žádná další kniha nedokáže zreprodukovat.“

IMG_1749

„Přiznání: četla jsem Pýchu a předsudek asi dvěstěkrát. Jazyk mě fascinuje, slova jako onamon, nehoden, blaženost. Vždycky trnu jestli se Elizabeth a pan Darcy dají dohromady. Přečti si to!“

Já jsem si to kdysi na Kathleenin popud opravdu přečetla, stejně tak úžasně vtipnou, milou a dojemnou knížku Roalda Dahla Kluk: příběhy z dětství, kterou Katehleen předčítá dětem ve svém malebném obchůdku Na Růžku. Mimochodem na její recenzi se můžete těšit už brzo.

Kathleen Kelly: „Ách! Co vy chlapi na tom Kmotrovi máte? Nechápu.“

Joe Fox: „ALe no tak, fakt ne? Tak…Co teď já s tím, Michaele, pomoc! Kmotr je I Ching. Kmotr je souhrn veškerého moudra. Kmotr je odpověď na každou otázku. Co si mám vzít s sebou na dovolenou? Nech tu zbraň, vem si kremrole! Co je dnes za den? Pondělí, úterý, čtvrtek a středa…. Odpověď na tvou otázku zní – zalehni na matrace!“

mail2                                                          Zdroj: Etsy

„Taky miluješ podzimní New York? Mám chuť nakupovat školní potřeby. Poslal bych ti svazek čerstvě ořezaných tužek, kdybych znal tvou adresu…“

Ach, svazek čerstvě ořezaných tužek, to je moje neromantičtější představa spojená s podzimem. Vždy když slyším melodii Dreams od Cranberries, naskočí mi husina, úsměv od ucha k uchu, mám potřebu ořezávat tužky a někam si zalézt s Kmotrem a velkým netučným capuccinem bez kofeinu.

https://www.youtube.com/watch?v=qv0WAB3Zkh0

O mně

Tereza Marie Hadrbolcová (Trenka), 25 let, manželka, matka, snílek, filmový nadšenec, vášnivý čtenář s utkvělou představou, že právě já jsem ta Wendy z Petra Pana.

Jsem věčné dítě, co nikdy nevyroste. jsem zarputilý malíř, i když malovat neumím. Mám duši básníka, přestože mi rýmy nejdou. Ale hlavně rozeznám klobouk od hroznýše, který spolkl slona…

Miluji knížky a nebojím se na ně cintat nebo do nich čmárat. Kniha, která vypadá jako nová, je smutná. Miluji písně Beatles, každou zvlášť a vášnivě. V minulém životě jsem se jistě setkala s Johnem Lennonem, mám moc ráda i jeho bývalého kámoše Paula – toho slušňáka, protože on a Linda nebyli žádnou noc bez sebe. Miluju fotky mé babičky. A miluji herce, každý den v týdnu jiného.

Mám ráda velké nosy ( manželův a Ringův především), třešně, reklamy na Coca-Colu, rudé rty, zrzky, dlouhé vlasy a muzikál Hair, jizvy na čele ve tvaru blesku, černobílé filmy, jednorožce, nalakované nehty, vůni papíru, kouzla a duhu. Baví mě pop-art, rock´n´roll a omalovánky.

Nemám rada školní systém, pravidla, oficiální schůzky, úřední jednání a povinné zdvořilostní fráze. Nesnáším kouření cigaret a maso. Netoleruji rasismus, ponižování a omezování. Nesnáším pupíky a dotýkání se jich. Nenávidím ten pocit, když dočtu oblíbenou knihu, nemám ráda vystřihování a lepení.

Neumím plavat bez rukávků, bruslit bez mantinelů, jíst správně příborem a zavázat si tkaničky. Zatím ještě neumím blogovat, ale pevně věřím (tak, jako na víly, a jo a jo!), že zrovna tuhle roztomilou dovednost si osvojím a budu se moc zapojit ke komunitě internetových knihomolů.

_MG_0850