Kreativní destrukce pro všechny destruktivní kreativce

Destrukční deník

1

Autor: Keri Smith
Původní název: Wreck This Journal
Překlad: Olga Bártová
Autor obálky: Pavel Beneš
Počet stran: 224
Nakladatelství: Albatros Media - CooBoo 
Rok vydání: 2014

Destrukční deník, jehož krédem je „Tvořit znamená ničit“ jistě není třeba nikomu představovat. Alespoň podle počtu videí na YouTube a množství fotografií na Instagramu se zdá, že takto kreativní je dnes snad už každý. A je to dobře! Jsme součástí uměleckého projektu a současné umělecké scény. Destrukční deník byli již přeložen do pětadvaceti jazyků včetně češtiny a všechny ty miliony prodaných výtisků tvoří dohromady i každý zvlášť obrovské a jedinečné umělecké dílo. Autorka a konceptuální umělkyně Keri Smith nás na jeho stránkách nabádá k jeho ničení, ale hlavně se v nás snaží vzbudit skryté vlohy a probudit konstruktivní kreativitu, o které jsme ani nevěděli, že ji v sobě máme.

2

Neobvyklé a originální nápady se můžou zrodit jen z neobvyklých, pro někoho šílených a nepřirozených činností. Mezi ně určitě patří: „Vezměte si deník s sebou do sprchy!“ nebo „Udělejte si z deníku botu!“. Při takovýchhle úkolech vaše mysl dozajista vybočí ze zajetého módu přemýšlení a zrodí se v ní nějaký znamenitý nápad nebo myšlenka. Destrukční deník ale určitě nemá za úkol z každého svého čtenáře udělat nového Andyho Warhola, můžete se také jen pobavit a příjemně zrelaxovat při plnění antistresových úkolů jako: „Čmárejte zběsile a divoce a zcela bezstarostně.“ , „Připevněte k hřbetu provázek. Pořádně deník roztočte. Ať bouchá do zdí.“ nebo jen „Strana pro sprostá slova“.

3

Keri Smith je kanadská ilustrátorka a autorka již několika tvořivých bestsellerů mezi než patří How to be an Explorer of the World -the Portable Life/Art Museum, The Pocket Scavenger a do češtiny přeložených Toto není kniha a Čurbes: Rukověť nehod a omylů. Keri Smith se věnuje především ilustrátorské práci a mezi její klienty patří New York Times, Washington Post, People či Yahoo.

koláž                           Zdroj: www.kerismith.com

Keri také pořádá workshopy na základě svých knih a vyučuje konceptuální ilustraci na Emily Carr University of Art and Design, ve Vancouveru v Kanadě. V roce 2013 se Keri Smith spolu s Yoko Ono a dalšími umělci podílelala na díle “Never Islan“ Alexe Hartleyho pro Kulturní olympiádu. Tak jako vás při zpěvu Yoko Ono napadne jestli to je ještě zpěv, může vás při prohlídce konceptuálním umění napadnou jestli to je stále umění. Práce Keri Smith stojí právě na dokončení čtenářem, zakládá si na tom, že její díla jsou otevřená a až my jim můžeme vdechnout život.

10

Chci vám ukázat ještě pár mých dokončených stránek, které jsem si nejvíc užila, i když jejich tvoření jsem zvládla bez větších dobrodružství, ve své komfortní zóně, takže ty pravé výzvy mě teprve čekají a už se těším, jak budu přelézat plot s : „Tuhle stranu zakopejte u sousedů na zahradě.“

6

Moje bezmyšlenkovité čmárání při hodinovém telefonátu.

9

Nejdéle tvořená strana. Měla jsem ta kolečka dělat větší 😀

4

K převrhnutí či bryndání mě ani není třeba navádět, jde to takřka samo 🙂

8

Vůně, dle mého výběru byla Daisy od Marca Jacobse, jak můžete poznat z mých barvitých ilustrací 😀 ale stejně na mě z této strany dýchá nesmrtelná Teen Spirit.

7

Malá mořská víla Ariela doplňuje ten smutný vypraný cucek, který můžete vidět uprostřed. Opravdu jsem nečekala, že mi z vyprané stránky zbyde tak málo, zato mě pohled na ni vždycky hodně rozesměje.

5

Konečně důvod proč na ulici sebrat jednu náušnici.

12

Stránku, která se mi nejvíc líbí jsem zatím nikomu nedarovala, protože je to právě tahle strana s Charlieho nahranou kazetou skvělých hitů. Pokud jste někdo ještě nečetl Ten, kdo stojí v koutě napravte to hned a pokud chcete mít tento krásný přehledný seznam soundtracku k výborné knize, hlaste se mi do komentářů s adresou, ráda věnuji (když mě ta kniha tak nutí).

13

Princezna ve mně promluvila!

11

Destrukční deník je hit teenagerů a dospělých, kteří nemají kam lepit všechny své samolepky My little pony a Disney princezen, dospělých, kteří už školním lavicím odrostli a nemají tak sešity k počmárání a učebnice, kterým chcete ničit desky. Můj hit je to tedy rozhodně a vřele ho doporučuji i Vám!

100%

Reklamy

Kouzelný černobílý svět omalovánek

Enchanted Forest

1

Autor: Johanna Basford
Počet stran: 84
Nakladatelství: Laurence King Publishing
Rok vydání: 2015
Vazba: brožovaná

6

Vítejte ve světě skotské ilustrátorky a autorky nejpopulárnějších omalovánek pro dospělé Johanny Basford. Dnešní recenze bude obsahovat zřejmě více slov než kniha samotná, ale budiž to ukázkou, že krásný a jímavý příběh se dá vyprávět i beze slov. Jak sama autorka říká, vezme nás králičí norou do své Říše divů a ukáže nám její zákoutí i v těch nejmenších detailech. Je to svět plný kouzel, fantasie, tajemna, divoké přírody a magických tvorů.

2

Johanna vyrostla na farmě svých rodičů, obklopena krásnou a dechberoucí skotskou přírodou, což se také velmi promítá v její tvorbě zaměřená na faunu a floru. Roku 2005 vystudovala  Duncan of Jordanstone College of Art and Design a poté si založila vlastní studio, kde se věnuje převážně ručně inkoustem malovaným antistresovým omalovánkám. Její první dílo Secret Garden si získalo obrovskou pozornost po celém světě a bylo přeloženo do 14 jazyků. Na tomto místě vás ale musím upozornit, na český překlad od vydavatelství Grada, který ani v nejmenším nedosahuje kvalit originálu. Text se v knize objevuje opravdu minimálně a proto se  mi samotné překládání zdá opravdu kontraproduktivní, obzvlášť v tomto případě, kdy je nové vydání, za účelem ušetřit vytištěno na obyčejném papíře, který se propíjí a nedá vyniknout bohatosti kreseb. V těchto dnech se již připravuje vydání autorčiny třetí knihy Lost Ocean a já už se opravdu nemohu dočkat října, až se ponořím pod hladinu a budu si moct vychutnat modř divokých vln a krásu mořských pannen a ztracených pokladů.

9

Já jsem si jako první do sbírky koupila Čarovný les, protože jsem v něm tušila nejvíc pohádkovosti a měla jsem pravdu. Je v něm všechno po čem mé dívčí srdíčko toužilo! Zlatý zakletý zámek, obří muchomůrky, na kterých existuje vlastní mikro svět, malé tajné příbytky pro lesní skřítky nebo elfy, draci a dokonce i jednorožci! Opravdu nechybí mi tam vůbec nic.

3

Na omalovánkách je sice nejdůležitější vzhled a forma, čemuž se nedá v originální verzi nic vytknout, ale lidé kteří touží po přesahu si i tady najdou napínavý příběh s rozuzlením. Na stránkách omalovánek se skrývá 9 tajných symbolů, které vám na konci otevřou bránu zámku v srdci lesa a ukážou vám své tajemství na překrásné rozkládací dvoustraně.

8

Enchanted Forest má nádherný silný papír, promakaný přebal se zlatými detaily, který si můžete sami dobarvit jak zvnějšku tak zevnitř a po jeho sundání na vás čekají zase jen krásné přírodní desky s bohatou ilustrací. Jednoho by až napadlo, že je to skoro škoda vybarvovat. Takové myšlenky, ale rychle zažeňte, protože tady jde o art terapii, zklidnění vaší mysli a rozvíjení fantazie. Je to skvělá forma relaxace, léčení psychického neklidu, nebo jen prevence před stresem. Svět barev vás pohltí a po dokončení obrázku si budete připadat, jako byste zrovna sami něco magického prožili.

7

Vím, že je to teď takový módní boom a se všemi omalovánkami se roztrhl pytel, ale tyhle jsou krásnou součástí mé knihovny a nakonec by z nich i mohlo být takové malé umělecké dílo. Líbí se mi, že žádná kniha nakonec nebude stejná a všichni do ní otiskneme kus své duše a momentálního rozpoložení. A věřím, že i kdybych nebyla odjakživa takový blázen do pastelek a vybarvování všeho možného, jakým bezesporu jsem, zatoužila bych si to alespoň jednou vyzkoušet v takto kvalitní publikaci, protože i kdyby měla přinejhorším zůstat nedotčená, je krása se na to dívat i v pouhé černobílé verzi.

5

4

100%

Je Kundrattoff nový Chinaski?

Kundrattof

Muž, který zažil příliš mnoho

2

Autor: Martin Andrey
Ilustrace: Joachym Beruschka
Překlad: Miriam Pešková
Počet stran: 152
Nakladatelství: Jalna
Rok vydání: 2008



Hlavní lehce autobiografická postava René Kundrattoff, je opravdu muž, který zažil příliš mnoho…ale zase tak akorát, aby to vydalo na útlou knížku plnou krátkých humorných kapitol pojednávajících o životě nezodpovědného kuchaře s nezávislým duchem, odporem k společenským pravidlům a láskou k alkoholu a ženskému klínu.

Martin Andrey (vlastním jménem Maroš Andrejčík), narozený roku 1972 na Slovensku se zřejmě silně inspiroval svým životem, prací v kuchyni a  léty strávenými v léčebně i na ulici. Jak sám říká, vždycky měl sen napsat knihu. To si splnil již 6x, společně s několikanásobným publikováním v časopise Playboy.

Psaní se začal věnovat v roce 2003, kdy svoji tvorbu ukázal přátelům a napřesrok už vyhrával literární soutěže. Svoji kariéru zahájil dvěma sbírkami básní: Spoveď tichu a Cesty ze tmy. Následoval autobiografickým dílem Cartel A a Niečo. Momentálně se věnuje tvorbě pro děti, v roce 2004 mu vyšla pohádková kniha Velké príběhy malých hrdinov.

1

Poutavý design knihy, s výraznou růžovou obálkou je dílem Joachyma Beruschky, stejně tak jako ilustrace uvnitř. Vyzdvihnout musím i zajímavé grafické zpracování, typografii a vloženou záložku, která vhodně doplňuje celkový dojem aneb obal prodává. I když by se dalo polemizovat o úspěšnosti této taktiky, protože já jsem na Kundrattoffta narazila v Levných knihách za symbolických 19 Kč. Na druhou stranu, jen obal mě přiměl přečíst si ukázku ze zadní strany přebalu a uvažovat o pro mě dosud neznámém slovenském autorovi.

„Mojim cielom je film. V Čechách mi vyšla kniha Kundrattoff, oslovil som niekolkých režisérov a jeden se mi ozval.“ 

3

Hned po první přečtené kapitole mi bylo jasné, že tato směšná investice se vyplatila, ba dokonce jsem autora litovala, že jsem si jeho dílko nekoupila za původních plných 120 Kč. Předně chci zdůraznit velikou podobnost s Charlesem Bukowski, inspirace je myslím jasná a chtěná. Text je psaný ich formou, plný barvitých přirovnání jak z Mazaného Filipa.

„Terapie byla furt o tom samým. Vilma opakovaně přísahala, že pivko už několik let nepije, Jaroslav taky nenasává, nepodniká…Všichni si tleskali jak v gospelovým klipu.“

4Pokud nemáte rádi přímočarý, upřímný a jednoduchý styl umělců, žijících na okraji společnosti a pohoršujete se při vulgárních popisech milostných hrátek i s jejich náležitými nechutnostmi, jaké se od podnapilých, zralých žen na veřejných záchodcích dají čekat, raději se knize vyhněte obloukem. Jestli ale patříte k beatnické generaci, máte rádi sarkasmus a drsný humor, jste duše otevřená a tolerantní nebo už jste jen přečetli všechno od Bukowskiho, je pro Vás Kundrattoff tou pravou volbou a uspokojivou náhražkou za Henryho Chinaskiho, i když je to slabší odvar.

„Do umyvadla to, pochopitelně, z hygienických důvodů nepustím. Myje se tam nádobí.“ 

80%